Jsou veselí i punkově naježení, melodie by jim mohl závidět kdekdo. Říkají si Punk Floid, živě si je můžete užít v pátek večer v Libereckém klubu Vlak spolu s partou Houba a Brajgl. Punk Floid jsem si všiml loni na benefičním festivalu Útulek fest v Ústí. Když zjara vydali CD s ústeckou Houbou a nyní CD „Underground“ (Papagáj Hlasatel Records), nastal čas si promluvit.

„Hrajeme 10 let, náš styl bych asi nazval melodický punk rock. Máme vydána 3 řadová CD, 1 splitko, 2 dema, kompilace a promo. Odehráno máme necelých 500 akcí po ČR, SR a něco málo v Polsku,“ shrnul zpěvák Floutek.

Jméno kapely i coververze Šedou (Oldfield) a Pověste ho vejš dokazují, že máte rádi humor. I ten černý?
Legraci máme hodně rádi, užíváme si ji na zkouškách, koncertech, i když jdeme jen tak na pivko. Máme všichni takovou povahu, nebereme se moc vážně. Ale černý humor ani ne, spíš si děláme srandu ze sebe navzájem.

Na novém CD sranda k popukání není. Která písnička je nejvtipnější?
Na novince jsou vážné i odlehčenější texty. Největší úlet je asi píseň Pomeje.

A která je nejdůležitější tím, co chce posluchačům říct? A co vlastně?
Textově důležitá je určitě titulní Underground. Je to zamyšlení nad tím, co je dnes vlastně underground, pokud ještě vůbec existuje. Na to si musí odpovědět každý sám.

V písničce „Stejný slova“ zpíváte, že máte radši ticho. To asi ale není „Ticho“ od Ewy Farne, že? A je tento stav logický, dojde k němu později či dřív každý muzikant?
Za prvé Ewa Farna je „dofti doft dobrá koft“ (smích). S tím tichem u muzikantů máš asi pravdu, když jsou léta pořád v hluku, tak si asi vyhledávají víc ticho než ostatní. Ale v tom textu je to myšleno trochu jinak.

Co říkáte na to, když se v punkových písničkách objevují hvězdy českého popu jako symbol vzdoru a odporu k pop kultuře? Lidé slyší jména, která znají, ale není to trošku laciné?
Teď si takový případ nevybavím. Vím jen, že Michal David hostoval v jednom songu Rybičkám 48. Tam jsem to pochopil jako vtípek, hodilo se to i do textu. Ale Rybky se samy řadí do pop punku, který je součástí středního proudu, takže tam se to ani netluče. Ale nemuselo by být špatné, kdyby třeba zmiňovaná Ewča zahostovala nám.

Melodie jsou pro vás hodně důležité. Důležitější než texty?
Melodie jsou asi na prvním místě, ale texty jsou taky důležité. Když skládám písničku, melodie mě napadají hned, text vzniká později a někdy se dost natrápím, než jsem s ním úplně spokojen. Platí to, i když skládáme song spolu s kytaristou Vasakem – podklady, melodie a vyhrávky jsou hned, pak se čeká na múzu (smích).

Jste skvěle sezpívaní. To je věkem?
Věkem i zkouškami. Snažíme se aspoň jednou nebo dvakrát týdně zkoušet, o víkendu většinou hrajeme v pátek i v sobotu a před nahráváním trávíme na zkušebně i 6 hodin denně víckrát do týdne.

Kdo je vám v melodiích v punku vzorem? Od nás i zvenku? Třeba i Peshata, N. V. Ú, Šanov 1 a Bad Religion (z novinky třeba Hrdina)?
My vzory nemáme. Z domácích si rádi poslechneme na společných koncertech kámoše ze spřátelených kapel Houba, Volant, Totáči, SPS… Zvenku se shodneme na Rise Against, NOFX, Bouncing Souls, Anti-Flag… Těch výborných kapel je moc.

Zabít nudu

Co jste chtěli říct slovy „Já chci být vrah, s čerstvou krví na strunách“? Je to políček společnosti bažící po krvi? Nebo vrah strachu a nudy…?
Song „S krví na strunách“ je pro naše fanoušky, které máme moc rádi a vážíme si jich. Když se povede klubový koncert, jsme po něm my i fanoušci fyzicky vyřízení. Ten slogan je myšlený tak, že chceme zabít nudu a ostych a vzájemně si koncert užít do maxima. A několikrát se stalo kytaristům i basákovi, že si odřeli ruce a po koncertě měli struny od krve…

Kdo dnes tvoří kapelu, co kdo dělá? Kolik si mám připravit korun, když vás chci na koncert či benefici?
Punk Floid jsou zpívající Floutek (já), bubnující Ooo, basující BowBell a kytarista Vasak. Já a bubeník jsme bohužel právě bez práce, Bow Bell je technik v kulturáku a Vasak obchodní. zástupce firmy, která montuje plastová okna. Benefice si moc dovolit nemůžeme, ještě musíme splácet dodávku a další náklady; ale když už na benefici jedeme, tak jen za dopravu. Honorář máme pohyblivý podle vzdálenosti. Dost jezdíme na procenta ze vstupu, pak záleží, kolik lidí na nás dorazí.

Natočili jste CD s punkovou Houbou, čím jste si blízcí, co vás spojuje? Vždyť punkových kapel v Česku je…
S Houbou nás spojuje dlouhodobé přátelství, turné jsme jeli ke společnému výročí (oni slavili 15, my 10 let), napadlo nás udělat i split CD.
Na tour jsme zažili hodně super koncertů i večírků, ještě si to zopakujeme. Zrovna minulý týden jsme měli s Houbáky společný víkend: byl super, ještě nás spolu pár akcí letos čeká. Punkových kapel u nás je sice hodně, ale těch opravdu dobrých jen pár… A Ivan nechce…

Která ze skladeb Houby ze splitu se ti nejvíc líbí a proč?
„Ptal jsem se a Ivan nechce“ – mám rád svižné věci. A ze všech jejich CD třeba „Pádlo“ nebo „Lampy“. Máme tvorbu Houby rádi. A hitů je na jejich deskách dost.

Kde se to na turné nejvíc povedlo? Je zážitek, na který nezapomeneš? Pěkný, děsný, bizarní…?
Výborný byl křest v pražském Futuru, super bylo i doma v Zábřehu, kam dorazilo cca 450 lidí… ale všechny koncerty byly vynikající, všude plno a výborná atmosféra. Zážitků je spousta, nejlepší asi ubytování Houby v zábřežském Motelu. Houbáci tam vzali sochu Jacka Danielse, vyhodili ji z okna, pak z toho okna nějak vypadali taky a nakonec se hrály lidské kuželky na chodbě. Moc se tam nespalo, spíš byl „bugr“.

Jak vnímají Punk Floid víkendové pankáče? Jste to i vy?
My jsme nikdy nebyli pankáči, máme jen rádi punk rockovou hudbu, koncerty, festivaly a všechno spojené s kapelou a děním kolem. Na nás ale vyloženě ortodoxních punx nechodí, tak je ani moc vnímat nemůžeme.

Písnička „Každej den“ je vděčné a líbivé ska. Jen kvůli ní s sebou teď budete vozit trumpetu a saxofon?
Ne, ne. Ta písnička vyšla na CD s Houbou, ale chtěli jsme ji mít i na CD Underground, tak jsme ska pasáž oživili hostující trumpetou. Naživo ji hrajeme bez trubky.

Obal vaší desky je pěkný graficky, ale moc mi k hudbě nepasuje. Co má říkat, proč je, jaký je?
O grafiku se postaral Ondra Zita, náš kamarád a Vasakův bratranec. Je ve svém oboru velmi dobrý, dělal nám i obal předchozí desky Tvůj boj.
Jestli v tom je hlubší smysl, to by musel vysvětlit on sám. Já si myslím, že ta jednoduchost a černobílé provedení je v návaznosti na název alba Underground. Zároveň na mě ale působí moderně a esteticky. Nový design se netýká jen CD, ale i triček, odznáčků, ponožek… Jsme s ním hodně spokojeni.

Kluci, holky…

Jsou místa na severu Čech, kde rádi hrajete, bývá to tam fajn? A proč, díky fanouškům, spřáteleným kapelám, pořadatelům, slečnám…?
V severních Čechách máme rádi ústecký Circus, teplický Božák, liberecký Vlak. Spřátelené bandy jsou Houba, Brajgl, Pech… Doma máme nejvíc kámošů, ale skoro všude známe super lidi! A holky? Ty jsou hezké všude, v ČR i na Slovensku!

Mimochodem, jsou i dnes ženský pro muzikanty motivací k hraní?
Jasně (smích). Snažíme se být na fanynky hodní, dáváme jim na koncertech dárky v podobě plakátů a samolepek. Každá kapela by si měla svoje fanynky hýčkat (smích).