„Čekali jsme větší zájem, ale přeci jen jsou prázdniny a doba dovolených," říká starostka Šluknova Eva Džumanová, která patří mezi první čtyři signatáře výzvy.

Podobně to vidí také starostka Duchcova na Teplicku. Tady mají čerstvé zkušenosti se sociálními nepokoji v posledních týdnech tu bylo několik pochodů, z nichž se některé zvrhly v násilnosti.

„Přihlásilo se přibližně deset starostů. Souhlasných ohlasů ale máme mnohem více. Navíc počítám s tím, že se to více rozeběhne, až se naši kolegové vrátí z dovolených," je přesvědčena Jitka Bártová.

Přidal se Nový Bor

Podle jejích slov se ozvaly především starostové z obcí, které si podobnými problémy v minulosti již prošly, nebo je trápí nyní. Jedním z takových měst je třeba Nový Bor.

„Cítíme určitou bezmoc při řešení některých věcí. Na jedné straně jsme proti rasistickým pochodům, ale na druhé straně je třeba řešit systém výplaty dávek. Stát si totiž vychoval další generaci, která žije jen z dávek a nikdy nepoznala práci," naráží na jeden z problémů řady měst starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.

Tlak na vládu

Bor se k výzvě připojil i přesto, že nemá jako jiná města vyloučené lokality. Trápí jej ale drobná kriminalita. Stejně jako řadu obcí na Šluknovsku, kde se ke kriminalitě přidává i vysoká nezaměstnanost nebo nedostatek pravomocí pro obce. To chtějí svou výzvou starostové změnit. Chtějí totiž vytvořit tlak co největšího počtu obcí na vládu a parlament.

„Můžeme pojmenovat problémy i navrhovat řešení. Ale konečné přijetí jednotlivých opatření je na centrálních orgánech. Nepokoje se totiž mohou projevit kdekoliv. Dokonce už i na jižní Moravě vznikají petice proti nepřizpůsobivým občanům," tvrdí starosta Varnsdorfu Martin Louka. Výzvu podepsal i on.

Chtějí řešení

Starostové navrhují opatření, o kterých se mluví již několik let. „Je potřeba především něco dělat s nezaměstnaností, ta stojí za spoustou problémů. Pokud nebudou přijata opatření, která jsme navrhovali již přede dvěma lety, tak se nic nezmění. Momentálně máme jako starostové holé ruce," vysvětluje Džumanová s tím, že pro obce s vyloučenými lokalitami toho stát zatím příliš neudělal.

„Jestli nám někdo řekne, že máme vládní agenturu pro sociální začleňování, tak je na velkém omylu. My potřebu-jeme opravdové řešení, ne agenturu," dodává starostka.

Řešením nejsou podle politiků ani akce podobné té, která se uskuteční 14. září ve Varnsdorfu. Svůj mítink zde totiž chce pořádat Dělnická strana sociální spravedlnosti. Právě po mítincích této strany velmi často vyrážejí jejich účastníci na pochody městem k vyloučeným lokalitám.

Příznivci DSSS se chtějí ve 14 hodin sejít na varnsdorf-ském náměstí Edvarda Beneše, tedy na místě, kde se scházeli lidé na někdejší protesty. Že má mít zářijové shromáždění spojitost se dva roky starými sociálními nepokoji, radikálové nepopírají.

Výzva starostů:

V několika obcích nespokojenost občanů vyústila v masové demonstrace. Dnes už nejde o izolované obce v severním pohraničí. Řešíme všichni stejný problém. Téměř každá radnice řeší totéž a donekonečna vysvětluje občanům svou omezenou pravomoc. V některých obcích a městech je už problém vyostřený, jinde zatím jen doutná. Situace je nadále neúnosná.Je třeba, aby byla konečně řešena na celostátní úrovni, protože kdo nemá problémy dnes, může je mít zítra.