VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výročí kina Máj v Doksech: Hubáčkův „Koráb“ kotví už půl století

Doksy /FOTOGALERIE/ - 9. března 1963 se slavnostně otevřelo kino Máj v Doksech, projekt libereckého architekta Karla Hubáčka.

9.3.2013
SDÍLEJ:

Kino Máj je příklad architektury bruselského stylu.Foto: MěKS Doksy

Devátého března roku 1963 bylo v Doksech u Máchova jezera rušno. Na jedné z hlavních tepen ve městě se slavnostně otevíralo úplně nové kino. Neobvykle ve svahu vyrostla unikátní stavba, jejíž čelo připomíná kýl lodi. Odvážnou architekturu, odkazující na lodě na Máchově jezeře, tady vykreslil v té době ještě ne tak slavný liberecký architekt Karel Hubáček.

Kino bylo ten večer úplně plné. Každý chtěl vidět fungl nový biograf se širokoúhlou projekcí, kterou v té době nemělo žádné jiné kino na Českolipsku a i v rámci Čech patřily Doksy díky této projekci mezi rarity. Prvním filmem, který se v novém kině promítal byla Závrať od režiséra Karla Kachyni.

Původně jen bouda

„Na slavnostním otevření nechyběli představitelé městského národního výboru, přijela delegace z okresu, ale architekt Hubáček tu nebyl," vzpomíná Josef Leurich, který v kině Máj dělal promítače od jeho počátků až do roku 2010 a s Karlem Hubáčkem se osobně znal.

Výstavba nové budovy kina byla plánována společně se stavbou budovy základní školy. Vzhledem k tomu, že při výkopu byla objevena spodní voda, byla stavba kina pozastavena.Mnoho nechybělo a pozdější držitel mezinárodní Perretovy ceny, by se na výstavbě kina vůbec nepodílel. Vlastně s ním v Doksech zpočátku nikdo nepočítal. Už v průběhu padesátých let si Doksy nechaly vypracovat studii a pak projekt na kino. Objekt biografu měl podle něj vypadat jako velká stodola s promítacím sálem. Jenže do osudu výstavby kina stodoly zasáhla naštěstí pomoc „shora". Tedy de facto zespoda. Výstavbu totiž zhatila spodní voda.

„Kino v původní podobě se mělo stavět současně se základní školou. Když ale udělali výkop, tak zjistili, že je tam spodní voda, takže stavba kina se úplně zastavila a materiál se použil při stavbě školy. Až po dalších pěti letech zadal okresní národní výbor přípravu nového projektu a oslovil k tomu liberecký Stavoprojekt. Zaplaťpánbůh za to," vzpomíná dnes Josef Leurich.

A přidává další vzpomínku: „Architekt Hubáček přijel jednou do Doks zkontrolovat stavbu kina a hrozně se rozčílil kvůli tomu, jak dělníci pokládali podlahy. V tom rozčilení si na okno položil projektovou dokumentaci k vysílači na Ještědu, na kterém už v té době pracoval. Jenže pak na ni zapomněl a odjel. Tak jsem mu ji uschoval. Asi po dvou týdnech se do Doks vrátil a byl šťastný, že se projekt vysílače neztratil a řekl: "To mi spadl kámen ze srdce, že se to našlo a že to nikdo nezcizil"."

Tmavý interiér

Když se parádní kino 9. března 1963 otevřelo, jeho interiéry vypadaly jinak, než jak je znají návštěvníci biografu dnes. Namísto atraktivní červené, která vnitřku kina vévodí dnes, bylo všechno tmavě modré až černé.

„Všechno tu bylo temné a ponuré. Tmavě modrý samet a černá koženka. Když člověk vešel dovnitř, bylo to podobné, jako když vešel do tunelu," vybavuje si původní vybavení kina Renata Mauserová, ředitelka Městského kulturního střediska v Doksech, pod které dnes kino spadá.

Tmavé barvy tenkrát byly v módě, ale materiály použité v interiéru byly jen náhražkou. Asi dva roky před otevřením kina se totiž zjistilo, že na interiér je méně peněz, než se čekalo. Opět ale zasáhl architekt Hubáček. Domluvil náhradní levné řešení s firmou, se kterou spolupracoval na Libereckých výstavních trzích.

Současnou podobu dostal interiér kina až v letech 1983 1986, opět z popudu slavného architekta, který k proměně kina vyzval své spolupracovníky Ludmilu Švarcovou a také Otakara Binara, autora interiérů hotelu a vysílače na Ještědu.

Za půlstoletí své existence navštívila kino řada významných osobností, zejména ze světa filmu. Vystřídaly se tu desítky herců od Jaroslava Vojty až po Vladimíra Menšíka.

Zajímavý moment nastal v roce 1988, kdy kino slavilo 25 let existence. U příležitosti výročí se tu konala slavnostní premiéra filmu Jak básníkům chutná život, na kterou přijel celý filmový štáb. Tedy až na představitele hlavní role, herce Pavla Kříže, který asi týden před velkou premiérou v Doksech emigroval.

Celé léto v roce 2000 strávil v kině v Doksech také oscarový režisér Jan Svěrák a jeho filmový štáb. Dvě třetiny jejich velkofilmu Tmavomodrý svět vznikaly na Českolipsku a kino Máj denně sloužilo Svěrákovi a štábu k promítání denních prací. V roce 2008 proběhla v Doksech předpremiéra filmu F. A. Brabce Máj.

K jubileu dostane kino dárek: rekonstrukci za 11 milionů

Sál kina Máj.Doksy - Velký dárek dostane k padesátiletému jubileu dokské kino Máj. Na etapy začne ještě letos jeho postupná rekonstrukce, která by měla stát přes 11 milionů korun. „Jejím hlavním cílem je odstranit nejpalčivější problém kina, a to jsou náklady na jeho vytápění. Rekonstrukce se tak zaměří na snížení energetické náročnosti budovy," představil záměr Jiří Samšiňák, vedoucí odboru rozvoje a majetku města na dokské radnici.

Rekonstrukce je rozdělená do čtyř etap. První dvě z nich proběhnou už letos. „Zahrnují opravu a zateplení střechy, celkovou výměnu oken a dveří a zateplení venkovních stěn," objasnil Samšiňák.

V dalších etapách by mělo dojít na novou elektroinstalaci, prostorové úpravy v objektu a nakonec přijde rekonstrukce interiéru. „Vzhledem k architektonické hodnotě budovy kina jsou stavební úpravy konzultovány s architektonickým studiem SIAL tak, aby byl v co největší možné míře zachován ráz původního návrhu architekta Karla Hubáčka," doplnil Jiří Samšiňák.

Až na některé výjimky je v kině všechno původní, tedy z roku 1963. Například právě elektroinstalace je padesát let stará. Interiér prošel částečnou obměnou v polovině osmdesátých let. Nový je plynový kotel a hlavně digitalizované promítací zařízení.

Rekonstrukce kina Máj by měla vést ještě k jedné důležité věci: budova by měla nově vytvořit takové podmínky, aby fungovala jako multifunkční kulturní středisko. „Už teď tu kromě promítání pořádáme i koncerty nebo divadelní představení. Potřebovali bychom ale například větší prostor na jevišti a lepší zázemí pro účinkující," říká Miloslav Lomič, který program v dokském kině Máj připravuje.

Autor: Michael Polák

9.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Na Jedlovou už jen rychlíkem

Radek Baborák se na festivalu osobně představí v sobotu 28. října v Novém Boru se svou Orquestrinou a účastníky populární StarDance.

Baborák: Lípa Musica oživuje region, do kterého mě to už řádu let táhne

ON-LINE: Odvolili političtí lídři, hokejista i 103letá Českolipanka Anna Hejná

Liberecký kraj – Ve 14.00 hodin se otevřely dveře 583 volebních místností v kraji. Po čtyřech letech lidé volí své zástupce v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Bojuje se o 8 poslaneckých míst v Libereckém kraji. 

Historickou podobu Lípy promítnou ve 3D

Česká Lípa - K Mezinárodnímu dni archeologie si v českolipském Vlastivědném muzeu a galerii na sobotu připravili pestrý program, který obsáhne takřka celé historické centrum města.

Kam za sportem na Českolipsku

Českolipsko - Pozvánky na sportovní víkend u nás na okrese.

Kvůli úniku plynu muselo 60 lidí na ulici

Česká Lípa - Hasiči evakuovali panelový dům na sídlišti Sever v České Lípě. Byl zamořený oxidem uhelnatým. Po důkladném vyvětrání se lidé mohli vrátit domů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení