Dopravní tepna povede skrz Polsko a kromě pár set metrů vozovky a jednoho mostu je téměř dokončená. Svezeme se po ní v roce 2013. Již na konci letošního roku bude otevřen úsek od Hrádku k polsko–německým hranicím, kde se buduje most přes Lužickou Nisu.

Právě stavba 183 metrů dlouhého mostu mezi Žitavou a polskou vesnicí Sieniawkou je posledním zádrhelem před dokončením celé rychlostní silnice.
Polská strana o ní sice v roce 2004 podepsala smlouvu, tu ale následující roky neplnila. Most dostavět se Poláci zavázali teprve tehdy, když německá strana přislíbila uhradit 70 % nákladů.

„Na polské straně už chybí dostavět asi 500 metrů silnice a most. Pak bude celá silnice hotová. Nejvíc nás zdrží stavba mostu, ta se odhaduje na dva roky. Pak projedete po rychlostní silnici z Žitavy přes Hrádek, Liberec až do Turnova,“ řekl Deníku starosta Hrádku Martin Půta.

Oživí ekonomiku

Nyní musejí auta těžší než 12 tun volit při cestě do Žitavy trasu přes Rumburk nebo Varnsdorf, což je více než 70 kilometrů zajížďka. Otevření silnice proto může oživit hrádeckou ekonomiku. „Věříme, že lepší přístupnost sem přiláká nové investory. Ti dnes třeba musí vozit náklad menšími auty, což brzy odpadne, mohli by zde postavit nějaké výrobní haly,“ přemýšlí Půta.

Je to ovšem radost o mnoho let opožděná, než jak by si přál. Zdržování polské strany už prý ústilo k tomu, že silnice nakonec vznikne jen přes Německo.
„I o tom se uvažovalo. Ale Poláci se pořád tvářili, že o tu silnici stojí,“ osvětlil starosta.

Úsekem mezi Žitavou a Hrádkem není konečnou částí mezistátní rychlostní silnice. V roce 2015 by se měl otevřít úsek mezi německou Žitavou a Drážďanami. Spojení velkých českých a německých měst se tak zjednoduší a zrychlí.

Myšlenka dálničního spojení Čech a Německa není vůbec nová. Asi první ji představili němečtí projektanti kolem roku 1936, v roce 1939 začal být dokonce liberecký úsek „Hitlerovy dálnice“ budován. Silnice měla spojit Sudety s Berlínem, vedla by z Liberce přes Görlitz.

Rozdíl oproti aktuálně budované silnici měl být v tom, že za Hrádkem by uhnula na Chrastavu, Machnín a po úbočí Ještědu by směřovala k Liberci. Válka však velkolepé plány zhatila a z „Hitlerovy dálnice“ dnes zbylo jen pár odvodňovacích kanálů, násep a několik map.