Do roka a do dne. Téměř na den přesně rok poté, co krajská záchranná služba neobvyklým manévrem v Hamru na Jezeře pronikala k pacientce, kterou v horkém dni na pláži plné lidí bodla vosa, získala lékařka záchranky, která ženě tehdy pomohla, Hippokratovu cenu, udělovanou Unií pacientů.

Na pláži v té době byly asi až tři tisíce lidí a silnice v okolí hlavní hamerské pláže byla obsypaná auty. Vrtulník záchranářů neměl kde přistát. Proto se tehdy „přilepil" metr nad vodní hladinu a lékařka Eva Tauchmanová vyskočila z vrtulníku přímo do vody.

Vodou jezera doběhla na pláž a našla šestadvacetiletou ženu, která měla po bodnutí vosou alergickou reakci. „Lékařka ženě včasným zásahem zachránila život. Anafylaktický šok je nejnebezpečnějším následkem alergické reakce, při kterém selhává dýchání a oběh krve. Jde o život ohrožující stav, který se neobejde bez lékařské pomoci," vyhodnotila zákrok Unie pacientů.

Satisfakce

Její ocenění má nádech satisfakce. Krátce po neobvyklém manévru záchranářů se totiž strhla vlna hysterie, v rámci níž řada lidí začala zákrok záchranářů zpochybňovat. Strhnout se nechali i krajští politici.

„S panem ředitelem (záchranné služby, tehdy ještě Stanislavem Mackovíkem pozn. red.) se sejdeme a probereme adekvátnost podobných zákroků, jejich stylu a finanční náročnost. Nejde podceňovat stav pacienta, ale zároveň je potřeba koordinovat výjezdy a rozhodně při záchraně jednoho pacienta neohrozit desítky jiných lidí," napsala na sociální síti Zuzana Kocumová, náměstkyně hejtmana zodpovědná za rezort zdravotnictví.

Kocumová krátce na to vyvolala jednání, na kterém představila svůj plán, že vznikne mapa míst, kde v problematických lokalitách mohou přistávat vrtulníky záchranářů. Tehdejší ředitel záchranné služby Stanislav Mackovík ale nápad odmítl s tím, že pro záchrannou službu je prioritou lidský život. „Takže pokud letíme k pacientovi, snažíme se k němu dostat co nejblíže," argumentoval Mackovík.

Zdůraznil také, že v Hamru nebylo možné přistát na silnicích v okolí pláže. „Byly zaplněné auty, parkoviště bylo plné. Kdybychom tu přistáli, zasypeme auta smrští lítajících kamínků. A nechtěli jsme přistávat kilometr daleko, mohlo jít totiž o vteřiny," tvrdil šéf záchranářů.

Korunu všemu dal uranový kal

Posádka vrtulníku přitom tehdy po vysazení dnes oceněné lékařky zažila v Hamru na Jezeře ještě jedno nečekané „dobrodružství". Vrtulník hledal místo na přistání a jediné ucházející našel nedaleko někdejšího uranového odkaliště. Do radioaktivního kalu po uranové těžbě pak zapadl právě tehdejší šéf liberecké záchranky Stanislav Mackovík, který byl jedním z členů posádky.

Vzhledem k tomu, že se v místě pracovalo s uranem a vrtulník při přistání rozvířil prach, vložil se do případu Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který rozhodl, že vrtulník i záchranáře proměří kvůli možné radioaktivitě. Prověrka ale dopadla negativně.

Po příhodě s uranovým kalem vrtulník znovu vzlétl a díky tomu, že se mezitím podařilo dočasně uzavřít jednu silnici, přistál znovu právě na této silnici. „Celý příběh dokládá, že nikdy přesně nevíme, kam letíme, co máme čekat a velmi rychle musíme rozhodovat," dodal Stanislav Mackovík.

Lékařka záchranky Eva Tauchmanová byla nyní Unií pacientů oceněna také za dlouhodobou práci při poskytování přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. „Jako primářka anesteziologicko-resuscitačního oddělení v nemocnici v Semilech a lékařka výjezdových skupin Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje zachránila nespočet lidských životů," konstatovala Unie pacientů.