Během prvních čtrnácti dnů nemoci totiž může svého zaměstnance, který je ze zdravotních důvodů neschopný práce, kontrolovat samotný zaměstnavatel.
Pokud zaměstnanec v tomto období poruší režim pracovní neschopnosti, může mu zaměstnavatel snížit nebo vůbec neposkytnout náhradu mzdy.

„Pokud to poruší jednou, měl by zaměstnanec dostat napomenutí. Když podruhé, může mu firma krátit náhradu mzdy, a když potřetí, nemusí dostat žádnou mzdu a navíc platit pokutu až do výše dvaceti tisíc korun,“ vysvětlil předseda krajské Asociace samostatných odborů Milan Šubrt. Pokud by se prokázalo, že lékař vystavil neschopenku neprávem, hrozila by lékaři pokuta až 50 tisíc korun.

Milan Šubrt dále upozornil na důležitou věc, kterou si zaměstnavatelé často neuvědomují. Za takové porušení režimu sice může následovat pokuta, nemůže to však být důvod k výpovědi.

„Nejedná se o žádné porušení pracovní kázně, protože když je člověk nemocen, tak se nejedná o výkon práce. Je to zcela jiný režim, který má svá vlastní pravidla. Pokud tedy zaměstnanec dostane výpověď z tohoto důvodu, může tento krok právně napadnout a na 99 procent ten spor také vyhraje,“ vysvětlil Milan Šubrt.

Kontroly dodržování režimu pracovní neschopnosti vykonává zástupce zaměstnavatele, který se musí před zaměstnancem prokázat plnou mocí přímo na jméno, kterou podepsal jednatel společnosti. „Prokázat se musí i občanských průkazem,“ doplnil Šubrt. Pokud se „kontrolor“ takto neprokáže, není s ním zaměstnanec povinen vůbec komunikovat.

Zbývá jen dodat, že už od patnáctého dne nemoci zaměstnance nekontroluje jeho zaměstnavatel, ale opět okresní správa sociálního zabezpečení.