Za pouhých pět let dosáhli šlechtitelské mety

„Uznání chovu kozy hnědé krátkosrsté jako chovu šlechtitelského je nejvyšší pocta, které chovatel u nás může dosáhnout,“ vysvětlil ing. Richard Konrád, předseda rady plemenných knih Svazu chovatelů ovcí a koz, který řídí plemenitbu a uznává šlechtitelské chovy.

Připomněl začátky, kdy Krejzovi v roce 2006 koupili tři dospělá zvířata, aby založili farmu. Plemeno české, hnědé, krátkosrsté kozy je národní plemeno, jehož kontrola užitkovosti se provádí v České republice od roku 1924. Jak připomněl Richard Konrád, u nás je také program na ochranu genetických zdrojů.

Přitom hnědá koza krátkosrstá měla jako plemeno namále. V roce 1994 bylo v České republice pouze 170 čistokrevných kusů, především v okolí Jablonného v Podještědí. Měli kvalitní geny a vzešla z nich celá populace.

Chválou nešetřila ani Věra Mátlová z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, členka komise, která uznávala chov. „Statut šlechtitelského chovu udělujeme kozí farmě Nový Dvůr po pěti letech, což je nevídané. Majitelé do toho dali vše včetně toho, že Milena Krejzová začala studovat Vysokou školu zemědělskou v Praze,“ komentovala šlechtitelské úsilí manželů Krejzových.

Připomněla, že první farmářské chovy začaly před dvaceti lety a tehdy nikdo nevěděl, jak mají vypadat. Do chovu koz se pouštěli nejrůznější lidé, ale po několika letech toho zanechali. Na chovy jsou velmi vysoké požadavky a Evropská unie nerozlišuje, zda jde o skutečný velkochov nebo o malou farmu v horách. „Dost lidí to odradilo, protože takový chov vyžaduje milionové investice kvůli hygienickým požadavkům,“ uvedla Věra Mátlová.

V České republice jsou uznané čtyři šlechtitelské chovy, Kozí farma Nový Dvůr manželů Krejzových je pátým. A co podle Věry Mátlové vedlo k tomu, že právě Krejzovi dokázali svůj chov už po neuvěřitelných pěti letech dovést k nejvyšší metě? „Je to hlavně tím, že jsou ochotni učit se, přijímat zkušenosti a naslouchat tomu, co říkají zvířata a přemýšlet o detailech.“

Poznamenala, že šlechtitelské chovy využívají moderní vědu. „Dnes známe DNA, která velmi pozitivně ovlivňuje kvalitu a chuť mléka.“ Kozí mléko je zdravější než kravské. „Kozí mléko má mnohem menší částice a je nepoměrně lépe stravitelné než mléko kravské. Navíc kozy z menších chovů se pasou venku, sežerou mnoho druhů bylin, nejvíc ze všech přežvýkavců. Látky z bylin, často léčivých, jsou obsažené v mléce.

A co z produktů výrobků Kozí farmy Nový Dvůr nejvíc chutná Věře Mátlové? „Riccota, protože je velmi jemná, její výroba je složitá a je to kvalitní výrobek.