Více prosvětlený a zbavený špatně rostoucích, nemocných nebo zakrývajících stromů by měl být brzy městský park v České Lípě. Včera dopoledne tu začalo kácení podle projektu revitalizace parku, kterou schválilo ještě minulé zastupitelstvo.

Poraženo bude i několik stromů, kterým vloni svitla naděje, že by se je mohlo podařit zachránit, včetně stříbrných smrků u náměstíčka v parku a nedaleké javorové aleje, vedoucí ke kostelu Církve československé husitské.

„Jako první padly stromy v horní části parku u dětského hřiště vedle budovy učiliště a následně bude pokračovat dolů k hudebnímu altánku a občerstvovacímu stánku," uvedla mluvčí českolipské radnice Kristýna Brožová.

Podle projektu se vykácí celkem jedenadevadesát stromů. Kromě kácení však počítá projekt také s novou výsadbou, v rámci níž se zasadí celkem 85 nových vzrostlých stromů, jako jsou jabloně, habry, javory, tisy nebo třešně a také téměř devět set kusů vyšších i nižších kvetoucích i nekvetoucích keřů.

91V českolipském městském parku se v těchto dnech pokácí celkem 91 stromů. Vloni to chvíli vypadalo, že jich bude méně. Speciálně sestavená komise určila stromy, které by osud pokácení potkat nemusel. Vše ale bylo zbytečné: ukázalo se, že kvůli státní dotaci není možné projekt měnit.

Po výsadbě bude povinností firmy, která revitalizaci parku provádí, se o dřeviny po dva roky starat.

Projekt revitalizace se zaměřuje výhradně na zeleň v parkové části městského parku, horní lesní část zůstane nedotčena, s výjimkou několika stromů za dětským hřištěm, kde včera kácení začalo.

Celkové náklady na projekt revitalizace jsou 2,6 milionu korun. S financováním má ale městu pomoci dotace od Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního fondu životního prostředí. Dotace má pokrýt až 75 % uznatelných nákladů.

Několik let starý projekt na revitalizaci městského parku vytáhlo předchozí vedení města na světlo světa v roce 2012. Projektu předcházel podrobný průzkum. „Revizí prošlo na 800 stromů z parku, v mnoha případech se zjistilo, že si stromy navzájem konkurují, jsou nekoncepčně vysazené a neprospívají tak, jak by mohly. Některé stromy jsou také staré a nemocné," uvedla už dříve pro Deník autorka projektu, architektka Kateřina Tomanová ze společnosti architektů a inženýrů SIAL Liberec. Tomanová je mimo jiné také autorkou revitalizace zahrady u bývalých městských lázní v Liberci.

Park čeká velké výročí: 140 let od založení

Česká Lípa - Kdysi se o něm říkalo, že je nejhezčím parkem v severních Čechách. Nešetrnými zásahy ale část ze svého kouzla v průběhu času ztratil. I dnes se ale rozkládá na ploše téměř 100 hektarů a v jeho členitém terénu roste téměř 800 stromů a 80 různých druhů keřů. Od jeho založení uplyne letos rovných 140 let.

Radnice nabádá, aby lidé byli kvůli probíhajícímu kácení více obezřetní a dbali případných pokynů pracovníků odborné firmy.Jako datum založení parku se uvádí 3. duben 1875. Už v březnu toho roku vznikl v České Lípě Okrašlovací spolek, který si pod vlivem iniciativy českolipského malíře Eduarda Steffena vytýčil jako svůj první úkol právě vybudování parku v místech bývalé cihelny. Aby z původně nevábné a nevzhledné lokality, vzniklo místo pro rekreaci Českolipanů, povolal Okrašlovací spolek do České Lípy zahradníka Johanna Klimesche, který pracoval na zámku Jezeří.

Ten založil pro park vlastní zahradnictví, a podle svého projektu nechal vysadit stromy, keře, květiny a vybudovat strukturu cest. Spolek zpočátku park financoval, pak projekt převzalo město. Zejména vytvoření dvou rybníčků s vodotryskem a s ostrůvkem bylo finančně náročné, projekt totiž zároveň řešil problémy s místními prameništi vody.

V roce 1879 založil Excursionsclub skalku Císařské sloupy s kameny z 52 míst severních Čech. Dominantou byl kus čediče dlouhý 5,7 metru z Panské skály, nechyběl také například znělec z Bezdězu.

Od roku 1882 je v parku původně vyhlídkový, později hudební pavilonek (altánek). „Postupnými výkupy lesa a zahrad v průběhu času se rozloha parku neustále zvětšovala. Nejvíce bylo získáno koupí lomu s pozemkem na svahu Tovaryšského vršku v roce 1908. Touto koupí se rozloha pozemku parku zvětšila o více jak 14 ha a rozloha parku tím dosáhla přibližně dnešních rozměrů," uvádí českolipský badatel a sběratel Jiří Kratochvíl na webových stránkách Böhmischleipa.cz.

Výjimečnost parku výrazně narušila od roku 1989 budovaná silniční spojka mezi sídlištěm Sever a ulicí Roháče z Dubé. Zprovozněna byla v roce 1992 a park oddělila od lokality Střelnice, dříve přirozeně přiléhající k parku.