Po nové střeše, díky které do zámku přestalo zatékat, začala obnova nádvoří a výměna a doplnění oken. Peníze od kraje pomohly také s doplněním a opravami dlažby v severní a západní části zámku.

„Obnovu zámku ve Stvolínkách kraj podporuje dlouhodobě. Snaha obce, které zámek patří, je obdivuhodná. Vždyť se jedná o malou obec. Přesto se pustila do obnovy. Nepochybuji o tom, že se to podaří. Za ty roky postupné obnovy je vidět velký posun,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Mezi lety 2013 a 2023 podpořil Liberecký kraj obnovu zámku částkou převyšující pět a půl milionu. Obnovu památky podpořilo také Ministerstvo kultury z Programu záchrany architektonického dědictví.

Zámek není přístupný veřejnosti po celý rok jako jiné památky. Přesto je možné si památku čas od času prohlédnout v rámci kulturních akcí, které se zde několikrát do roka konají. Jejich součástí jsou i komentované prohlídky zámku, kdy návštěvníci mohou sledovat probíhající opravy zámku. Nejrůznější koncerty, dny řemesel, či dětské akce zde ve spolupráci s obcí tradičně organizuje historik a potomek předbělohorských vlastníků Jiří Bartoloměj Sturz, který zároveň stál v letech 2011 – 13 u počátků rekonstrukce zámku.

V Novém Boru se konala první veřejná dražba autovraků.
VIDEO: V Novém Boru dražili autovraky, nejvíce dal zájemce za Škodu Fabia

Zámek ve Stvolínkách je typickým příkladem raně barokní architektury, která si ve svém jádru uchovává cenné zbytky z gotického a renesančního období. Nejstarší zmínky o Stvolínkách pochází z roku 1197. Na blízkém a strmém kopci postavili Berkové z Dubé hrad Ronov, který vévodí okolí. K němu od roku 1401 patřila i ves Stvolínky.

Známými držiteli až do roku 1538 byl rod Ilburků, jeho představitel Vilém válčil s lužickým šestiměstím, jehož vojáci při trestní výpravě v roce 1444 vypálili celou vesnici i původní tvrz. Majitelé ji ovšem brzy obnovili. Později hrad Ronov a renesančně upravenou tvrz ve Stvolínkách zdědila dcera Anežky z Helfenštejna, Anna, manželka Jindřicha Kurcpacha z Milíče a Trachenburku.

Následně panství získal Adam Hrzán z Harasova, v jeho majetku bylo až do 1623. Na počátku 17. století majitelé dostavěli v tvrzi nové východní křídlo včetně arkád, které nesou v prvním poschodí ochoz. Tehdy byla dokončena renesanční přestavba tvrze na renesanční zámek. Za 30leté války utrpěl vážné škody. Jeho další staletí byla spojena s litoměřickými biskupy. V roce 1647 zámek koupil kardinál Harrach za 53 tisíc zlatých pro nově zřizované biskupství v blízkých Litoměřicích. Památka procházela až do konce 19. století různými úpravami. Na počátku 20. století zde bylo letovisko pro děti z Litoměřicka.

V roce 1950 dostal zámek do užívání Státní statek Zahrádky, ten v něm měl byty pro zaměstnance a sklady. Od roku 1966 patří obci. V 70. letech prošel opravami a adaptací na depozitáře českolipského muzea a archivu.