Záchranáři si Sloup v Čechách vyloženě oblíbili. Není to ani měsíc, co na místním koupališti cvičili záchranu tonoucího z ledu, a už jsou tady zase. Tentokrát ale v nedalekém rekreačním centru akci střídala teorie.

V pondělí a v úterý se zde konal 18. ročník Dnů IZS 2018, odborné konference složek z celé České republiky s podtitulem Do neštěstí rovnýma nohama. „Podoba neštěstí se s časem mění, na žádné nemůžeme být dokonale připraveni předem. Ale tím, že budeme cvičit a neustále si vyměňovat informace, budeme moci reagovat co nejlépe,“ řekl v úvodu ředitel pořádající Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) Luděk Kramář.

Speciální cvičení probíhá v těchto dnech na ploše Radvaneckého rybníku ve Sloupu v Čechách. Zdravotníci, hasiči, policisté či vojáci se při něm učí správně pomoci bližnímu v nouzi.
Křup a jste ve vodě. Záchranáři cvičili záchranu tonoucího

Dvoudenní konference měla tři tematické bloky, prvním byly takzvané němé složky, tedy například Horská služba nebo Český červený kříž. „Moc se o nich nemluví, ale kdyby nám najednou vypadly, bylo by to zlé,“ připomněla organizátorka konference Eva Tauchmanová.

Mluvčí ZZS LK Michael Georgiev dal za příklad výborné spolupráce s těmito „němými složkami“ nedávný požár pražského hotelu na nábřeží. „To jsou ti, co tam pro hasiče a zdravotníky postavili vyhřívaný stan a donesli jim polévku. V televizi jsou pak vidět hlavně zdravotníci a hasiči, ale na dobrovolníky, kteří pro ně zajistí zázemí, kde si mohou oddechnout, se zapomíná,“ podotkl.

V druhém bloku konference záchranáři probírali připravenost jednotlivých složek na hromadná neštěstí a aktivaci takzvaných traumaplánů.

Sanitka. Ilustrační snímek.
Záchranáři bojují s bezohledností řidičů. Problémy mají často na sídlištích

Tématem druhého dne konference byl pak blackout. „Může nás potkat takzvaný technický blackout, tedy situace, kdy vypadne některý z počítačem řízených systémů,“ poznamenal mluvčí záchranky a připomněl nedávnou událost v libereckém dispečinku, kdy během asi hodinového výpadku síťového rozbočovače museli dispečeři a další navázaní pracovníci absolvovat tak trochu „cestu do pravěku“. „Vracíme se pak k osvědčené tužce a papíru. Pro komunikaci pak slouží nouzové mobilní telefony,“ uvedl Michael Georgiev.

Další druh „blackoutu“ je stavební. Jde o situaci, kdy není možné z nějakého důvodu používat běžné zázemí. „Pokud by v budově dispečinku o patro výš například praskla voda a vytopila nás, máme připravené nouzové batohy, kde jsou notebooky, telefony a další zařízení. V tu chvíli se přesouváme do nedaleké budovy policie. Zde máme pro tyto případy připravenou místnost, jež slouží jako provizorní pracoviště,“ popsal Georgiev spolupráci mezi složkami IZS.

Kromě nových garáží budou mít záchranáři brzy i nové sanity.
Záchranáři v České Lípě budou mít nové zázemí i vozy

Všichni se na konferenci shodli na tom, že pro kvalitní práci složek IZS je nezbytná výměna zkušeností. „Nikdo z nás neumí všechno. A nikdo z nás neví, kde a v jaké situaci bude muset zasahovat. Nemáme šanci si všechno vyzkoušet, nechceme žádné situace přivolávat, ale můžeme se připravit alespoň teoreticky,“ shrnul ředitel ZZS LK Kramář.