Zámek v Zahrádkách byl plný života, než ho před 20 lety zdevastoval požár

Chybějící stropy, krovy, okna, ohořelé trámy i futra dveří, žárem zkroucené traverzy. Do té doby byl opravený, sloužil jako výukové středisko s hotelovým provozem. Pro veřejnost je poničená památka uzavřena, jen ve výjimečných případech, jako jsou různé hudební akce, se lidé mohou podívat do anglického parku a na nádvoří. Nejbližší takovou akcí v zámeckém areálu je multižánrový festival ZahrádkyFest, který se koná 21. - 23. července.

close info Zdroj: Deník zoom_in Areál je stále v majetku Univerzity Karlovy (UK), která postupně zaplatila nezbytné provizorní zastřešení a stavební úpravy, zpevnění narušených konstrukcí či zajištění barokního komplexu proti zatékání a rozpadu. „Správa budov Univerzity Karlovy investuje pravidelně do údržby areálu zámku Zahrádky tak, aby nedocházelo k dalšímu znehodnocení objektu, ale nemá prostředky na renovaci budovy,“ sdělil letos na jaře tiskový mluvčí UK Václav Hájek s tím, že žádná z fakult nemá pro areál zámku využití, proto univerzita zvažuje jeho prodej.

„Každý rok do zámku dají 10 až 20 milionů korun. Ty přesto na obnovu nestačí, za ta léta odhad výše potřebných investic razantně vzrostl. Ale myslím, že je teď stavba dobře zakonzervovaná,“ uvedl k tomu starosta obce Martin Macho. Podle něj dosud panují kolem otázky prodeje nejasnosti a vedení univerzity nepřijalo ve věci žádné definitivní usnesení.

Dům hrůzy i kaple, kterou stavěl sám ďábel. Přečtěte si Příběhy opuštěných budov

Česko

„Záležitost v zastupitelstvu bedlivě sledujeme. Představitelé univerzity se k tomu mají sejít po prázdninách, ale zda prodej zámku budou mít jako bod schůze, nikdo neví,“ řekl starosta Zahrádek. Podle něj malá vesnice nemá dostatek financí na vzkříšení notně poškozené nemovitosti a tak naděje k navrácení původní krásy zámecké budovy existuje jen v podobě velmi bohaté společnosti, investora, který se pro ni nadchne. „Tím, že zahynul Petr Kellner, přišel kraj o velkého donátora. Myslím, že jeho peníze by tady hodně pomohly,“ mínil Martin Macho.

Další z místních patriotů Lubomír Dlabač je přesvědčen, že celková obnova barokního skvostu Českolipska by vyšla na vyšší stamiliony, spíše na jednu miliardu korun. „Po revoluci se tu orientovali více na hotelové služby, ale fungovala i jazyková škola, kde probíhaly jazykové kurzy pro škodovku i další podniky, které získaly zahraniční vlastníky. Ještě před požárem, ale i po něm, byl zájem tady zřídit rehabilitační centrum pro vrcholové sportovce. Je škoda, že to nevyšlo,“ tvrdil Dlabač.

„Před požárem byl v dobrém stavu, fungoval, měl nejlepší prostory pro kulturní a společenské akce, takové ani Lípa neměla,“ dodal starousedlík.

V Zahrádkách se učili studenti z celého světa. Skoro čtvrt století

Českolipsko

První zmínka o Novém Zámku (Neuschloss), jak byl po staletí nazýván, pochází z roku 1556, kdy renesanční zámek drželi Vartenberkové. Roku 1623 ho koupil Albrecht z Valdštejna a připojil objekt ke svému frýdlantskému vévodství. Po vojevůdcově zavraždění připadl jeho manželce a pak dceři Marii Alžbětě, která se vdala za hraběte Rudolfa Kounice. Tím přešel do majetku rodu Kouniců, kteří provedli rozsáhlé barokní úpravy zámku a také zámeckého parku.

Po vymření Kouniců v roce 1897 se posledními majiteli stali Lichtenštejnové, kterým byl po roce 1945 zámek znárodněn a lůza ho vyrabovala. Stát zde udělal například domov mládeže ministerstva zahraničního obchodu. Později sem po desetiletí přijížděli studenti ze všech koutů světa, především z Afriky a Asie, aby se na zámku v Zahrádkách naučili česky a mohli dále studovat tuzemskou vysokou školu.