Stamiliony potřebné na rekonstrukci rozsáhlého objektu sama univerzita nemá a zatím neuspěla ani s žádostmi o dotace z norských či evropských fondů,“ řekl mluvčí univerzity Václav Hájek..

Barokní zámek ze druhé poloviny 16. století patří k nejcennějším objektům na Českolipsku, už několik let ale figuruje na seznamu 35 nejohroženějších památek v Libereckém kraji. Důvodem je požár, který památku poničil na konci ledna 2003.

Oheň tehdy vypukl v podkroví a postupně se rozšířil na celou budovu. Propadla se při něm střecha a další dvě patra. Hasiči s ohněm bojovali několik dní, ze zámku pak zbyly jen obvodové zdi. Do objektu více než rok pršelo, než dostal alespoň provizorní střechu. Oheň napáchal škody více než 150 milionů korun.

Požár památku hodně poničil, za své vzala unikátní mansardová střecha, kvůli vlhkosti se navíc v dřevěných konstrukcích objevila dřevomorka. Zajímavé věci ale oheň také pomohl odhalit.

„Odkryly se nástěnné malby, které byly do té doby ukryty pod omítkou. Odhalil i venkovní sgrafita, která jsou o to zajímavější, že byla uvnitř objektu,“ řekl Jan Feige z Národního památkového ústavu v Liberci. Zámek podle něj sice výrazně nechátrá, potřeboval by ale zásah restaurátorů. „Hlavně nástěnné malby by potřebovaly zakonzervovat,“ dodal.

V minulých letech investovala univerzita do zajištění objektu více než 15 milionů korun. Objekt nechala provizorně zastřešit a provedla nutné opravy i průzkum. „Stav objektu je stabilizovaný, nedochází ke zhoršování jeho stavu,“ uvedl Hájek. Univerzita podle něj také nechala opravit oplocení a za přispění ministerstva kultury se nového nátěru dočkal i empírový skleník.

V objektu býval hotel s 96 lůžky, kongresovým sálem a učebnami. Karlově univerzitě sloužil pro výuku jazyků a byl zdrojem financí. Význam měl i pro obec, protože dával práci místním lidem. Už osm let ale zámek připomíná spíš divadelní kulisu. Nezasvěcený turista na první pohled ani nepozná, že zámek vyhořel.