Zato střecha, minimálně z pohledu od hlavní silnice, září novotou. Před mostem ležící dřevěné trámy a palety stavebního materiálu dávají tušit, že práce neustávají.'

STAROSTKA S KLÍČEM

„Tak pojďte dál, opatrně,“ vítá nás s ohromným klíčem v ruce starosta Pavlína Ištoková. Nelichotivý stav zámku se posledních několik let pomalu mění.

Vloni obec na pokračující opravy rozlehlé střechy obdržela od Ministerstva kultury rekordní dotaci ve výši 1,5 milionů korun, kterou podpořil dalším milionem Liberecký kraj. Obec se jako vlastník památky podílí na další fázi rekonstrukce půl milionem.

Tudy kráčela historie, řekne si člověk při chůzi po rozsedlých, ale zachovaných dřevěných fošnách, které tvoří část původních podlah na zámku. Současná rokoková podoba letohrádku postaveného na místě středověké tvrze, pochází z druhé poloviny 18. století.

V té době na zámku působil litoměřický biskup Emanuel Arnošt Valdštejn a jako honosná biskupská letní rezidence zámek sloužil většinu doby, co stojí. Od začátku 20. století byla stavba využívána všelijak. Na kráse jí to většinou moc nepřidalo.

POKLADY NA STĚNÁCH

„Tohle je to nejzajímavější, co zůstalo,“ ukazuje starostka na vybledlou fresku na zdi jedné z komnat. S největší pravděpodobností se jedná o Benátky. S nadsázkou je na rozdíl od chybějících oken a velké části vybavení v minulosti nebylo jak ukrást.

Fresky, stejně jako mnoho zachovalých ornamentálních štuků a dalších historické prvky jsou doslova pohlazením pro historiky. I zde bude nutné náročnými způsoby restaurovat, ale priorita to v tuto chvíli není. „V další fázi nejspíš přijdou na řadu okna,“ dodává Ištoková s tím, že zámek potřebuje kolem šedesáti milionů korun, aby ho bylo možné zpřístupnit veřejnosti.