Takhle blízko ke zrušení matrika v Žandově dosud nebyla. Město už za její zachování bojovalo v minulosti vícekrát, zatím vždy úspěšně. Nyní se ocitlo na seznamu obcí a měst, v nichž chce ministerstvo vnitra matriku od příštího ledna zrušit. Jde konkrétně o ty matriky, které provedou za rok do dvaceti prvozápisů. Plán resortu ještě není stoprocentně jistý. Rozhodnout by o něm měl ministr. Převedením matriční agendy do větších obcí chce stát ušetřit 150 milionů korun.

Podle ministra vnitra v demisi Lubomíra Metnara totiž jeden úkon na matrice, která provede takto málo zápisů, stojí 50 tisíc. Ministr argumentuje i tím, že fyzicky se občan s matrikou setká pouze v případě uzavírání sňatku.

Město je proti. „Budeme o zachování matriky bojovat prostřednictvím Svazu měst a obcí a Libereckého kraje. Co jsem tady, už je to potřetí, kdy chtějí zrušit matriku,“ říká starosta Žandova Zbyněk Polák.

Jedním dechem dodává, že současná hrozba je zatím nejvážnější. „Jednali jsme vždy prostřednictvím zmíněných větších orgánů, na něž vždycky zákonodárci doposud dali. Teď už je to ale opravdu docela daleko,“ pokračuje Polák.

Spádovou službu pro zhruba dvě tisícovky lidí ze Žandova a okolí chce starosta zachovat i za cenu zvýšení nákladů pro město. „V žádném případě nebojujeme o to, aby nám stát zachoval výši příspěvku na matriční úřad, to ať si tam spočítají, jak chtějí. Jde hlavně o to, aby to tady lidem zůstalo,“ tvrdí starosta.

Obce každoročně dostávají příspěvky na takzvanou přenesenou odpovědnost státu. Ten tak obcím kompenzuje náklady na provoz například místních poboček centrálních úřadů. „Nikdy jsem si nepočítal, jestli nám to pokryje provoz zčásti nebo celý. Spousta lidí se na matriku přijde jen informovat, což se nikam nezapisuje,“ podotýká Polák.

Na základě výše uvedeného tak žandovskou matriku navštíví více lidí, než je zaneseno v tabulkách, ze kterých ministerstvo vychází. Za loňský rok měli v Žandově osm svateb a sedm úmrtí. Prázdnotou ale místní úřadovna nezeje. „Měli jsme také šest stovek ověřených podpisů. Proč by měli všichni tihle lidé jezdit do České Lípy?“ ptá se starosta.

Proti záměru vystoupil i Svaz měst a obcí. „Matriky jsou vedle pošt základní agendou, která by neměla chybět takřka v žádné obci. Jsou činnosti, které obce vykonávají za stát, a nelze je jen přepočítávat na korunu, neboť mají nejen administrativní význam, ale také význam komunitní,“ upozornil předseda svazu František Lukl.

Starostové obcí, kterých se rušení matrik týká, se nedávno sešli se zástupci ministerstva. Na schůzce bylo kolem sedmdesáti starostů obcí, kterých se rušení matrik týká, i těch, kam mají být převedené. A další jednání se připravují.

V celé ČR je v současnosti 1275 matričních úřadů a podle analýzy, kterou si ministerstvo nechalo zpracovat, je rozložení úkonů nerovnoměrné. Vyplývá z ní, že 65 % matričních úřadů v letech 2014 2016 udělalo méně než 50 prvozápisů. Naopak, více než 100 prvozápisů mělo za stejné období jen 6,27 % matrik. 228 947 prvozápisů bylo podle analýzy v roce 2016 vedeno ve městech s více než 10 000 obyvateli.