V minulosti byli od dětství vnímáni jako něco neobvyklého, zvláštního či dokonce méněcenného. Ve školách panoval trend, že se takový žák musí přeučit, aby psal pravou rukou. „Teď už se s tímto pohledem nesetkáváme. Leváci jsou šikovní jako praváci, jejich písmo bývá pěkné. Zkrátka, leváci jsou stejně kvalitní jako praváci,“ tvrdí zkušená učitelka prvního stupně a výchovná poradkyně Zuzana Šídlová ze ZŠ na českolipském sídlišti Špičák. „Ve třídě jich nyní mám šest,“ dodává.

Tomu, jak se budoucí školák bude „orientovat“, se věnují nejen v České Lípě už pedagogové v mateřských školách. „Levorukost velmi dobře odhalují učitelky už ve školce a u zápisu do 1.třídy jejich zjištění pouze potvrzujeme,“ uvádí Šídlová.

Současní vědci se přiklání k tomu, že levorukost je především vrozená a podstatný vliv na jejím rozvoji mají genetické předpoklady. Podle Šídlové se děti v dnešní škole vůbec nepřeučují. „K dětem se přistupuje jako k pravorukým. O levorukých je v podvědomí lidí, že nebudou psát hezky, špatně kreslí a tak podobně, ale není to pravda. Sama mám ve třídě levorukou holčičku a píše nejlépe ze třídy a nádherně maluje,“ říká učitelka.

A poznamenává, že v dnešní době je už dostatek nejrůznějších pomůcek pro leváky. Naprostou samozřejmostí jsou třeba nůžky pro leváky. Učitel musí jenom dávat pozor, aby si děti správně sedly – pravoruký s levorukým. „Sama se tomu musím smát, když děti si už ve 2. třídě hlídají, jak si k sobě můžou sednout, aby do sebe nestrkaly. S inteligencí to taky nemá vliv. Během mé praxe byl zatím každý levoruký žák šikovný, pečlivý a chytrý,“ dodává Šídlová.

Kdysi uplatňované snahy o přecvičování leváků měly často za následek potíže s motorikou žáka, nešikovnost, děti psaly pomalu a měly i k psaní pravou odpor. Promítalo se to i do nechuti k aktivitám ve škole.

„S levorukostí jsem nikdy neměla větší problém. V době, kdy jsem nastoupila do školy, už leváci mohli v klidu psát levou rukou. Jediným problémem bylo psaní plnicím perem, které se mazalo,“ vzpomíná dnešní vysokoškolská studentka Barbora Košková z Nového Boru.

Školní povinnosti i sport a koníčky zvládala hravě. O někdejším přeučování na praváky ale ví ze své rodiny: „Byl to i případ mé mamky, po které jsem nejspíš levorukost zdědila nejen já, ale i má nejstarší sestra. Starší bratr je taková kuriozita, neměl sám od sebe levácké sklony, ale protože viděl, že starší sestra bere vše do levé ruky, tak to po ní opakoval. To se projevilo tak, že píše o dost hůře než normální levák, je vidět, že to pro něj není přirozené,“ popisuje Barbora a podotýká, že levorukosti se v rodině vyhnula jen mladší sestra.

close Babrora Košková z Nového Boru je levák…Jak vypráví, jediný výraznější problém, se kterým se v souvislosti s levorukostí setkala nebyl v České republice, ale když odletěla stáž do anglického Oxfordu. „Byly tam totiž takové ty “jednolavice” se sklápěcím s info Zdroj: Deník / VLP Externista zoom_in Jediný výraznější problém, se kterým se v souvislosti s levorukostí setkala, nebyl v České republice, ale když odletěla na stáž do anglického Oxfordu. „Byly tam totiž takové ty 'jednolavice' se sklápěcím stolkem a tento stolek byl pouze na pravé straně. V celé škole bylo jen pár těchto lavic uzpůsobených pro leváky, rozhodně ne v každé třídě,“ vzpomíná studentka ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci. „Neumím si tedy představit se na těchto lavicích například v první třídě učit psát,“ uzavírá.