To samo stačí na opravdovou úctu. Jsem rád, že jsem takových lidí potkal v životě více. Tvoří bohatství vlastních prožitých let. Bezbarvé tváře od průměrných, třeba i mocných jedinců, se tak odsouvají jen do profesní paměti a příliš si je nepřipomínám.

Nuže, pane profesore, šel jsem dnes po náměstí s vysokým ministerským úředníkem ze Spolkové republiky Německo, který pracuje v rozvojové pomoci a každý měsíc tráví alespoň týden v Afganistánu a Pakistánu. Touha poznat vlast předků ho přivábila do České Lípy. O službě a strachu mi také pověděl, ale nyní se zahleděl a řekl: „To náměstí máte krásné". Zůstal bych v údivu, kdybych to slyšel poprvé. Kolikrát nám to řekli slavní hosté při přednáškách na Akademii a nebylo to jen ze zdvořilosti. Náměstí je symbolem významné přeměny našeho města. Proměna České Lípy po roce 1989 nese výraznou pečeť osobnosti Zdeňka Pokorného. Měl před sebou jako starosta vizi měst ve světě, která spatřil na svých cestách a v myšlenkách spřádal a do skutku proměňoval opravy domů, ulic, chodníků a parků.

Pomohl vytvořit podmínky k tomu, aby si lidé sami pomohli. Při privatizaci bytového fondu v historickém jádru města se domy prodávaly s podmínkou opravy, osídlení a udržení nebo obnovy obchodu či služby, pokud tu byly. Za to bylo cenové zvýhodnění. Procházel či projížděl město téměř každý den. Sbíral a vyhodnocoval podněty o fasádách, oknech, dveřích, dlažbě a vlastně o kdejakém detailu městského inventáře. Technická preciznost byla samozřejmostí, ale ještě výše byla ceněna nápaditost, úhlednost a krása. Tak třeba vzpomeňte na výměnu a doplnění osvětlení ve středu města. Podněty a myšlenky k uchování historické podoby České Lípy a přitom k růstu příjemných pocitů, že tady chci žít, sbíral celá léta. Vložil do nich i svou obrovskou zkušenost práce pedagoga, vychovatele nové generace.

Nebyl sám, štěstím bylo první a částečně i druhé zastupitelstvo města po roce 1990 s řadou chápajících a iniciativních osobností.

Po odchodu z aktivní městské politiky kladl postupně před veřejnost své výstavy fotografických esejí, své knihy a přednášel. Každá kniha je zajímavá, ale tu modrou „O České Lípě důvěrně" bych doporučoval k četbě každému, kdo je povolán městu sloužit nebo mu chce pomoci sám. Je prospěšné vědět o minulosti, která formuje dnešek.

Tohle všechno bohatství mne obohacovalo, tak jako každého, kdo přišel a bral si z jeho předkládaných myšlenek podněty ke své tvůrčí činnosti.

Pane profesore, ještě řadu klidných dnů.

Ladislav Smejkal, historik a čestný občan města Česká Lípa