Ústecká Masarykova nemocnice, ale i další špitály regionu dlouhodobě čelí nedostatku kvalifikovaných všeobecných sester se specializací. Může být i hůř. Nezanedbatelná část těch, které pracují, se totiž blíží důchodovému věku. Další se po dosavadním vyvrcholení koronavirové krize rozhodly neodkládat odchod na mateřskou. Jen v sedmi nemocnicích pod Krajskou zdravotní chybí kolem 250 sester. Proč?

Z Ústecka je to blízko do Prahy i Německa, kde bývají lepší pracovní podmínky. Zdravotnice z východní Evropy o práci na severu Čech sice podle lidí z branže jistý zájem mají, ale pro fungování na specializovaných odděleních nejsou kvůli nedostatku vzdělání anebo kvůli jazykové bariéře vhodné. Hovoří se však i o dlouhodobých systémových brzdách, které za věcí stojí. Problém tkví už ve zbytečně natahovaném studiu.

Příliš dlouhé studium

Například úplné vzdělávání zcela samostatné sestry v intenzivní medicíně trvá neuvěřitelných dvanáct let. A to je sestra po škole sice už vzdělaná, ale ne zaučená. Čeká ji tak ještě minimálně jeden rok adaptace na pracovišti. „Délka studia je neúměrná pracovním požadavkům na sestru i jejich následné mzdě,“ je přesvědčena Hana Oliva, vrchní sestra ústecké Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM).

Primář této kliniky Josef Škola upozorňuje, že plnohodnotné vzdělání sestry trvá podobně dlouho jako u lékaře. „Přitom na objem informací je to velký nepoměr,“ dodává. Deficit tvrdě dopadá především na sestry, které v zaměstnání vydržely. Systém zdravotní péče se prý dosud nezhroutil jen díky enormnímu množství jejich přesčasů. Pracují dokonce dvakrát navíc – mají mnoho hodin nad legální rámec i víc pacientů na starosti.

Grabštejn.
Hradům a zámkům v Libereckém kraji chybí návštěvníci. Přesto chystají akce

České zdravotnictví tak podle profesionálů funguje díky osobnímu nasazení a obětem řady zdravotníků. „Systém ale nemůže být založen na obětavosti,“ je přesvědčen přednosta KAPIM Vladimír Černý. Ten nedávno krátce působil na ministerstvu zdravotnictví. Toto téma tam podle něj na stole je, ale spolu s mnoha dalšími. A není prioritou. Naděje vkládá spíš do nově vedeného Institutu pro další vzdělávání lékařů.

Že Česká republika relativně se ctí zvládla i zatím nejtěžší vlnu pandemie, kdy se na několika málo stanicích kumulovaly nejtěžší případy s covidem, ústečtí zdravotníci přikládají i ještě většímu nasazení sester. Statistiky k tomu hovoří drtivě. Před koronavirem byli jen na KAPIM, která byla hlavním motorem intenzivní covidové medicíny pro celý Ústecký kraj, na alarmujícím stavu -42 úvazků. Během pandemie odešly z KAPIM překvapivě jen tři sestry.

Chybí desítky lidí

Podobný problém jako v Ústeckém kraji panuje i v sousedním Libereckém. „V celé Krajské nemocnici Liberec nám chybí cirka 60 sester, v intenzivní péči asi 50,“ vypočítává mluvčí zdravotnického zařízení Václav Řičář. Kvůli covidu odsud prý nikdo z těch stávajících neodešel. Ale sestry včetně těch intenzivních si zkracují úvazky. A hodně jich otěhotnělo.

O poznání lepší situace je aktuálně na severovýchodě republiky. „Ve Fakultní nemocnici Ostrava naštěstí žádný zásadní personální deficit v řadách sester nemáme,“ potvrzuje mluvčí Petra Petlachová. Dlouhodobý deficit sester ale trápí další části Čech i Moravy. Podle posledního průzkumu veřejnoprávního Českého rozhlasu loni sestry chyběly v řádech desítek třeba v plzeňské nemocnici, ale i v brněnských a pražských špitálech. Před nedostatkem sester na celém světě varovala loni na jaře i Světová zdravotnická organizace.