Přestože se už dvakrát objevila v sobotu v hlavním vysílacím čase v pořadu Peče celá země, tak Zuzanu Andrášovou z Litoměřic zatím lidé na ulici nepoznávají. „Ale najednou se ozývají i lidi, s kterými jsme se roky neviděla. Říkají mi, že mě podporují, to je milé,“ usmívá se 24letá cukrářka.

Zuzana Andrášová z Litoměřic pracovala jako ergoterapeutka v českolipské nemocnici. V televizi nyní běží pořad, Peče celá země, kde soutěžila.Zuzana Andrášová z Litoměřic pracovala jako ergoterapeutka v českolipské nemocnici. V televizi nyní běží pořad, Peče celá země, kde soutěžila.Zdroj: Archiv České televizePrý jsou všichni napjatí, jak to dopadne. Ona to prozradit nemůže. „To je přísně střežené tajemství,“ přikládá si ukazováček na ústa.

Péct, a ještě být u toho natáčený kamerou, není nic jednoduchého. „Můžete mít recepty doma vyzkoušené, ale stejně nevíte, co v cizím prostředí, v kuchyni, kterou neznáte, z toho vyleze,“ přiznala, že byla při natáčení soutěže nervózní.

Podle ní se porota v čele s Josefem Maršálkem snažila být objektivní a milá. „To bylo k nezaplacení, protože člověk je kolikrát naštvaný sám na sebe, když se něco nepovede. Jak říkal pan Maršálek v nějakém rozhovoru: Mohou nám říct, že máme sražený krém, ale že máme hezky sražený krém,“ chichotá se.  

Jak se Zuzaně Andrášové a dalším soutěžícím v reality show Peče celá země daří, se můžete přesvědčit každou sobotu večer na ČT1.

Nejhorší na soutěži prý bylo dodržovat časový limit. S tím bojovali všichni. A nejlepší? „Parta lidí, kterou jsme tam měli. Sešli jsme se dobrá parta 12 lidí, navzájem jsme si pomáhali. To je ten nejhezčí zážitek, který si člověk odnese.“

Zuzana Andrášová byla od malička na sladké. Dobroty si pekla zprvu sama pro sebe. Nejprve, klasicky, jako většina z nás, zkoušela recepty z obyčejných kuchařek po babičce. Jenže jí nejvíce lákaly dorty, a tak hledala inspiraci u slavných jmen. Do pořadu Peče celá země se dostala až na podruhé. Poprvé představila cupcaky a croissanty, ale neuspěla. „Do druhé řady jsem se hlásila, protože jsem viděla progres v mé práci. Když jsem se nedostala do prvního kola, tak mě to nakoplo,“ popisuje vystudovaná návrhářka interiérů. 

Začala se pečení víc věnovat a šla do hloubky řemesla. Říkala si, že to alespoň bude sebereflexe. „Uvidím, zda jsem se opravdu posunula, ale vyšlo to a jsem v soutěži,“ usmívá se. 

Kadeřnické salony navyšují ceny. DPH není jediným důvodem. Na snímku je kadeřnice Lenka Matičková z českolipského kadeřnictví Steale.
Ceny v kadeřnictvích rostou a není to ještě konečná. Lidé chtějí návštěvy omezit

Její cesta k cukrařině byla, jak sama říká trochu složitější. Na střední škole se věnovala designu, ale už tam cítila, že to není ono. Navíc uplatnění na trhu práce shledávala v této profesi poměrně složité, poté vystudovala ergoterapii na vysoké škole. Tuto práci vykonávala v českolipské nemocnici, ale to už dávno vášnivě pekla. Neabsolvovala žádné delší kurzy a je úplný samouk. 

„Učím se hlavně z internetu. Instagram mám plný světových cukrářů, našich cukrářů a podobně. Občas si koupím nějaký on-line kurz, což je v podstatě do detailů propracovaný recept, často s videi. Z toho asi nejvíc čerpám a pak je to pokus omyl,“ směje se. 

Zuzana Andrášová z Litoměřic pracovala jako ergoterapeutka v českolipské nemocnici. V televizi nyní běží pořad, Peče celá země, kde soutěžila.Pro Zuzanu Andrášovou je při přípravě dortů zásadní kvalita surovin. Další dorty její výroby najdete v galerii.Zdroj: Archiv Zuzany Andrášové

Ceny takových kurzů se pohybují v případě slavného jména i v řádů tisíců. Ale rodilá Litoměřičanka podotýká: „To je jen zlomek ceny oproti fyzickým kurzům. Cukrařina není levný koníček. Jenže na druhou stranu získám vědomosti, které vám nikdo nevezme.“

Originalita a podpis konkrétního cukráře je patrný především na zdobení a odvíjí se od jeho vlastních chutí. „U mě vede mango, maracuja, pistácie, malina a miluji karamel. Samozřejmě, nedělám jen tohle, ale tyhle chutě, mě definují. Je to to první, co mě zaujme, když vidím nějaký nový recept,“ vysvětluje. 

U technologických postupů si osvojuje vždy jen tu část, která jí sedne a vyhovuje jí. „Zářným příkladem jsou makronky. Tam můžete mít tisíc rad, a přesto vše závisí na tom, jak se vyspíte a jaké je počasí,“ krčí rameny a dodává: „A samozřejmě na troubě a surovinách. Člověk si musí najít správného dodavatele mouky, odpovídající teplotu vajec a nalézt vlastní postup. Konečně se mi ty potvory začaly dařit,“ říká s tím, že vždy na všem hledá nedokonalost a dokud není spokojená, zkouší dál. 

Česká Lípa byla po celé 19. století velmocí na potisk textilu. Zaujímala hned po Praze druhé místo v celé rakouské monarchii.
Česká Lípa byla velmocí na potisk textilu. Toto období mapuje výpravná kniha

Největší dort, který dělala, byl o průměru 30 centimetrů a měl 50 centimetrů na výšku „Převést ho. To bylo umění. Byly 40 stupňové teploty. Jela jsem s ním v kufru auta a trnula, aby nespadl. Hlídala jsem ho jako oko v hlavě,“ vzpomíná a vysvětluje, že po příjezdu ho musí složit a trochu opravit vzhled. 

„Převoz těchto dortů bývá náročný. Někdy vezu zvlášť i dekorace. Menší dort předám lidem s klidným svědomím, ale u těch větších, jsem napnutá do poslední chvíle,“ popisuje další nástrahy této profese.

Zásadní je pro ni kvalita surovin. Ty jsou tím základním kamenem, na němž se potom dále staví. Milovnice karamelu vypočítává na prstech nepřípustné suroviny: „Náhražky, rostlinné šlehačky, ztužovače a podobně. Doufám, že tyto věci jsou dávno pohřbené. Vše, co bývalo v retro zákuscích.“ 

Zuzana Andrášová z Litoměřic pracovala jako ergoterapeutka v českolipské nemocnici. V televizi nyní běží pořad, Peče celá země, kde soutěžila.„Sešli jsme se dobrá parta 12 lidí, navzájem jsme si pomáhali,“ tvrdí Zuzana Andrášová (první zprava) z Litoměřic, soutěžící v pořadu Peče celá země.Zdroj: Archiv České televize

Přiznává však, že zákusky z minulosti jí nevadí, pokud se dělají moderně. „Když se udělají kvalitně. Se skutečným máslovým krémem místo margarínu, který tam býval kdysi. Proč ne, ale s důrazem na kvalitní suroviny,“ říká. 

Dnes se prý často dělá třeba verze špičky do skleničky nebo do formy, kde můžete dát místo hutného krému například čokoládovou pěnu. Forma podrží tvar, než to dotuhne, a pak se klidně může polít čokoládou. „To je taková moderní verze špičky a pro mě přijatelnější,“ zamýšlí se. 

V budoucnu touží mít vlastní provozovnu na zakázkovou výrobu. „Trochu se straním lidí, a tak po klasické kavárně netoužím. Po tom, co jsem s nimi pracovala každý den, je tohle příjemná změna,“ říká a vysvětluje, jak se dostala z českolipské nemocnice do litoměřické kavárny. Místní provozní prý znala její práci. 

Majitelka wellness centra Amandari Spa v České Lípě Pavlína Všechovská.
Fitka ani sauny v České Lípě nezdražují. Přesto někteří raději jezdí do Polska

„Dostala jsem nabídku pracovat jako cukrářka, a to se v mém případě neodmítá. Je to pro mě šance, jak se v řemesle posunout dál. Získám mnoho dalších zkušeností. Teprve teď dělám, to, co mě baví, co je moje vášeň,“ upřesňuje Zuzana.

Dle jejího názoru se dá s cukrařinou dobře uživit. „Je to práce placená, jako každá jiná. Dřív to bylo možná podhodnocené, ale ty časy jsou už pryč. Navíc pokud člověk dělá sám na sebe, tak závisí jen na něm, jak se prosadí. Když se podíváme na světové cukráře, tak se tím dá uživit velice dobře.“