Ještě než si odpovíme na otázku v titulku, možná bychom si měli tento dotaz formulovat trochu jinak: Opravdu v té době (v listopadu 1989) všichni chtěli, aby zvítězila pravda a láska? Zde je odpověď jasná: ne. S pravdou a láskou (rovná se morálkou) lze těžko dělat pokoutné kšefty, podplácet úředníky a toto trvá dodnes. Takže i na otázku v titulku se musí odpovědět, bohužel, ne.

Přesto přese všechno není vůbec důvod litovat, že k sametové revoluci došlo. Slušný člověk toho litovat nemůže, i když se nám i teď spousta věcí nelíbí. „Přišla úleva, že ten režim padl,“ říká jeden ze zakládajících členů Občanského fóra v České Lípě Josef Srkal. „Byli jsme hodně šťastní, že je bolševik pryč,“ přidává se Michaela Komersová, pozdější mluvčí OF. „Chtěli jsme věřit tomu, že ta láska a pravda zvítězí.“

I když lidé už věděli (či aspoň tušili), že se v Praze něco děje, přesto strach (a nelze jim to vyčítat) je nepřiměl k nějaké okamžité větší spontánní akci. Tedy až na několik výjimek. „V pondělí, tři dny po 17. listopadu, jsme se sešli u morového sloupu na českolipském náměstí,“ vzpomíná Michaela Komersová. „Zapalovali jsme tam svíčky,“ dodává Josef Srkal.

DALŠÍ ČLÁNKY K VÝROČÍ LISTOPADU 89 NAJDETE V PRAVÉM SLOUPCI

Na otázku, zda ho nemrzelo, že se tam nesešlo více lidí, jen pokrčí rameny. „Lípa byla taková apatická. Ale po generální stávce se to už změnilo. Přirovnal bych to k takové sněhové kouli, která se v Praze spustila a už to nešlo zastavit.“ Už ten název Sametová revoluce napovídá, že nedošlo v těch osudných dnech k nějakému krveprolití. Odpůrci komunismu se chovali sametově i v následujících měsících.

Čelní představitelé komunistické strany a jejich nohsledi ve všech možných funkcích na krajských či okresních úřadech v podstatě nebyli nijak potrestáni. Jen (zdánlivě) ztratili svou moc. To slovo zdánlivě naráží na jisté převlékání kabátů… „Nikdo z nás si samozřejmě nepřál, aby se věšelo. Nechtěli jsme žádnou krvavou revoluci. I když…možná k nějakému potrestání mohlo dojít,“ říká Michaela Komersová.

„To, že nepřišlo vůbec žádné potrestání, bylo možná základem toho špatného, co teď můžeme kolem sebe vnímat. Mysleli jsme si, že se ta společnost očistí ze dne na den, od těch lidí, od té špíny. To se samozřejmě nestalo, protože to byli lidé, kteří měli moc…“

„Nastala tu po revoluci džungle. Ta musela nastat, ale nemuselo to být tak divoké. Hlavně co se týká lidí,“ dodává Josef Srkal, který opustil OF přibližně po měsíci jeho vzniku. „Nelíbilo se mi, kteří lidé tam (v České Lípě) začali chodit.“

Až budeme slavit třiceti či čtyřicetileté vyročí Sametové revoluce, dočkáme se alespoň toho, že se lidé nebudou pousmívat při vyslovení hesla „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“ nebo bude nadále platit to druhé heslo, které také vyšlo z úst Václava Havla „ve společnosti je blbá nálada“?

Autor: Alex Neugebauer