O jednom domácím odchytu zveřejnila nedávno příspěvek na sociálních sítích i Městská policie v Chomutově. „Na hlídku se obrátila obyvatelka domu, že se jim podařilo odchytit psíka mývalovitého, který dělal škody na střeše. Strážníci předali zvíře zástupci mysliveckého spolku,“ stojí v něm.

Zvíře se chytlo do nastražené pasti, takzvaného sklopce, který byl podle přiložených fotografií vybavený polštářkem.

Pokud si žena myslela, že psíka čeká vlídné zacházení i nadále, mýlila se. Podle informací Deníku bylo zvíře později utraceno.

Tento postup je u invazních druhů běžný a v podstatě jediný možný. „Nelze je v přírodě vypustit, to zákon zakazuje,“ vysvětlil myslivec Libor Skalka. Sousedé se na něj s prosbou o odchyt šelem, které kromě vybíjení drůbeže podezírají ze vztekliny, obrací pravidelně.

Představy o osudu němých tváří ale mají zkreslené „Když se zeptají na postup, rozčílí se, že tohle si nepřáli, že doufali, že zvíře pojede do lesa nebo do zoo. Že nechtějí jeho smrt, jen aby ho neměli na pozemku,“ nastínil myslivec.

Ve stanicích azyl nenajdou

Někdy lidé zkoušejí záchranné stanice. „Kvůli mývalům volají stále. Často nepřiznají, že chytali sami, říkají, že zvíře třeba našli. Samozřejmě jde i o lidi, kteří už jsou zoufalí, mají opakovaně škody na drůbeži a tak se rozhodli řešit sami. Ale je to špatně a neměli by se do toho vůbec pouštět,“ zmínil ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo.

Zákon stanicím u nepůvodních druhů živočichů svazuje ruce, pohodlný azyl tu nechtěného škůdce, který si ale získává velké sympatie lidí svým roztomilým vzhledem, nečeká. „Z hlediska zákona jsme v pasti. Chceme ke všem zvířatům přistupovat stejně a všem pomáhat, ale zákon nám přikazuje takové zvíře rovnou usmrtit a zakazuje ho přijmout,“ potvrdil Stýblo.

I samotný odchyt lavíruje na pomezí zákona. „V případě výskytu volně žijících zvířat v městské zástavbě je důležité kontaktovat odchytovou službu, většinou spadá pod městskou policii, případně myslivecké sdružení. V případě odchytu majitelem a následného usmrcení je možné věc kvalifikovat jako některý z trestných činů proti životnímu prostředí, například pytláctví či týrání zvířat,“ uvedl mluvčí policejního prezidia David Schön.

Zakoupení sklopců přitom není nijak omezeno a běžně je prodávají obchody například s drůbežářskými potřebami. Podle Stýbla se objevují případy, kdy jsou zvířata po odchytech zraněná, protože s pastí „lovec“ špatně manipuloval nebo použil pasti známé jako železa či lepy, která způsobují zvířatům utrpení.

Sklopce zakažte, žádá petice

Najít podporu pro zákaz užívání sklopců se aktuálně snaží petice směřovaná Ministerstvu zemědělství s názvem Petice za větší spravedlnost pro němé tváře i myslivci musí respektovat zákon. Ta upozorňuje, že chycená zvířata obecně ve sklopcích trpí.

„Zvířata bývají ve sklopcích chycena několik dlouhých hodin nebo přes noc na tak malém prostoru, že sotva mají šanci se otočit. Jsou tím  vystavena dlouhodobému stresu, některé zvířecí druhy na něj umírají,“ popsal tvůrce Petice Karel Novák.

Upozorňuje také na praxi, kdy se do sklopců chytají lišky za účelem zajetí a pro výcvik loveckých psů. „Používají se na výcvik při nelegálním kontaktním domácím norování. Liška je držena ve sklopci několik hodin ve tmě, bez vody a jídla,“ doplnil Novák.