Ani Česku se nevyhýbají vyhrocené občanské a politické diskuze, které se týkají sexuálních menšin. Zaznívají mnohé názory, více či méně vědecky podepřené a často pěkně peprné. Koho by napadlo hledat rozhřešení ve zvířecí říši, možná by byl překvapený. Homosexuální chování najdeme napříč zvířecí říší.

Lepší všechno, než nic

Sexuální chování zpestřené o interakci s opačným pohlavím můžeme pozorovat například u octomilek. Žene je silný pohlavní pud. Prvních třicet minut života se samečci páří s každým zástupcem svého druhu bez ohledu na pohlaví. A důvod? Lepší vzít všechno, než o něco přijít. Potvrzují to závěry vědců z University of Illinois v Chicagu.

„Samci octomilky totiž v tomto věku ještě nedokáží tak dobře rozpoznat feromony samiček a raději to zkouší na každém povolném jedinci, jen aby zvýšili pravděpodobnost, že žádnou samičku neminou,“ vysvětluje vědec David Featherstone. Závěry jeho výzkumu byly zveřejněny v roce 2007 v odborném periodiku Nature Neuroscience. V hmyzí říši se odehrávají i orgie mezi vážkami a i v našich končinách běžný potemník se s tím nepáře.

„Často se párují s jinými samci, probíhá páření včetně uvolňování spermatoforů,“ popisuje vědkyně Julia D. Monk v odborné studii An alternative hypothesis for the evolution of same-sex sexual behaviour in animals. Studie vyšla v roce 2019. Homosexuální chování má u octomilek i potemníků podle vědců v tomto případě i jiné opodstatnění, než fyzickou slast. Je to kalkul, jak dostat geny do populace v maximální možné míře. Přenos pohlavních buněk a jejich ulpění na samčím těle zvyšuje šanci na přenos do těla samiček, se kterými samci také kopulují.

Opicím je bez samců dobře, někdy i lépe

Projevy homosexuality ale nejsou viditelné jen pod lupou nebo mikroskopem. Nápaditý sexuální život mají třeba makakové červenolící, který žije v Japonsku. Samice totiž často žijí v párech, mají spolu aktivní sexuální styk, ale zároveň spolu žijí v partnerském vztahu jaký známe i u lidí. Starají se o sebe, pomáhají si s hledáním potravy a také se brání společně před ostatními. Někdy bohužel i v době říje, což samcům hledajícím partnerky zrovna nepomáhá.

„Některé samice se samci bojují, jiné prostě o opačné pohlaví zájem ani neprojeví a zůstanou se svou samičí partnerkou,“ doplňuje Julia D. Monk. Studie také zmiňuje chování šimpanzů bonobo, které připomíná opravdové orgie, kterým není cizí žádná sexuální praktika. Údajně tak ale činí i kvůli tomu, aby upevnili svojí pozici v tvrdé hierarchii tlupy a získali náklonnost silnějších samců.

Beran homosexuál vzácnost není

Náklonnost ke stejnému pohlaví ale není jen devízou exotických zemí. Vidíme ji i v našich ohradách. „Homosexuální chování veterinární lékaři nezřídka pozorují i mezi hospodářskými i společenskými zvířaty,“ říká veterinář Martin Grym z veterinární kliniky Aventum. Ryzí homosexualita byla kromě člověka popsána i u domestikovaných ovcí.

„Bylo popsáno, že osm procent beranů ve stádě preferuje jiné berany i přesto, že jsou v okolí přítomny ovce v říji,“ vysvětluje Grym. Tentokrát v jejich chování žádný kalkul nebyl, beranům spolu bylo prostě dobře. Na výběr ale zřejmě neměli, nejspíš se tak narodili.

„Zjistilo se, že tato zvířata mají menší hypotalamus, tedy tu část mozku, která je zodpovědná za řízení produkce pohlavních hormonů,“ doplňuje veterinář. Stejný rozdíl v uspořádání této části mozku byl popsán v roce 1991 mezi heterosexuálními a homosexuálními muži. „Berani homosexuálové jsou navíc homosexuálně naladěni doživotně, nejde tedy o dočasný vrtoch ani o bisexualitu,“ dodává Martin Grym.

Jak to vidí vědci

Před více než 2300 lety popsal homosexuální chování u hyen Aristoteles. Zmiňuje to v díle Historia Animalium.

V roce 1999 uvedl kanadský biolog Bruce Bagemihl, že homosexuální chování bylo pozorováno u 471 druhů. Nejvíce u savců a ptáků.

K podobnému číslo dospěl v roce 1995 i zoolog Karl Lorenz, který uvádí číslo 450.

V roce 2006 přišla Univerzita Oslo se závěry, že její vědci zjistili sex mezi stejným pohlavím u 1500 druhů napříč živočišnou říší.