Loni přijaly záchranné stanice 436 mláďat rorýsů. Letos to bylo zatím 34, ale ještě nezačala ta největší horka. Záchranné stanice uvádějí, že je péče o rorýse velmi náročná.

„Malí rorýsi jsou v záchranných stanicích jedni z nejnáročnějších pacientů. Coby výhradní hmyzožravci potřebují pestrou stravu v podobě speciálních směsí. Těmi se krmí zhruba sedm dní, záleží na vzrůstu a kondici, pak mohou přejít na stravu v podobě drcených červů, cvrčků, kuřecích srdíček apod. Malí rorýsi se ručně krmí denně od sedmi hodin ráno do osmi hodin večer každou půlhodinu,“ uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. 

Mládě sýčka obecného. Dnes u nás žije asi poslední stovka párů dospělých sýčků obecných. Ještě na začátku 20. století to byly odhadem desítky tisíc párů.
V Česku žije posledních sto párů sýčků. Ornitologům se je zatím nedaří zachránit

„Délka odchovu rorýse od úplného mimina bývá 40 – 45 dní, protože se však do stanic dostávají většinou už vzrostlá mláďata, průměrná délka pobytu v zajetí je necelých 10 dní. Pro úspěšný odchov malých ptáčat (nejen) rorýsů je extrémně důležitý pobyt ve speciálním inkubátoru. Ten pomáhá vytvářet to nejlepší prostředí pro růst ptáčat, vývoj jejich opeření atd. Úspěšnost tak zvýší až o 50 procent. Pro řadu stanic je však pořízení inkubátoru v ceně okolo 15 tisíc korun nereálné,“ dodal.

Záchranné stanice tak prosí veřejnost o pomoc se záchranou malých rorýsů. Péče o jedno rorýsí mládě vyjde v průměru na 1900 korun (190 korun za den). V loňském roce stanice Národní sítě přijaly celkem 436 takových mláďat a jejich záchrana stála více než 800 tisíc korun. „Letos bude velmi pravděpodobně rorýsů ještě více!“ varoval Stýblo.

Přispět lze i DMSkou

Lidé mohou přispět darem 1900 korun, a zachránit tak jedno rorýsí mládě, na účet 33553322/0800 nebo pomocí webu daruj.zvirevnouzi.cz. Zasláním darovací SMS zprávy DMS ZVIREVNOUZI 190 na číslo 87 777 tak mohou jeden den péče o malého rorýse podpořit částkou 190 korun. „Pokud budou dárci hodně štědří, ze zbývajících peněz podpoříme nákupy inkubátorů pro úspěšnější péči o malá ptáčata,“ doplnil Stýblo.

Jestřáb lesní v péči Pražské zvířecí záchranky
Polámaná pera, odřeniny a diabolky v těle. Týraný jestřáb zažil peklo

Pokud najdete na zemi malého rorýse, vždy ihned volejte záchrannou stanici či dispečink Národní sítě záchranných stanic (774 155 155). Je důležité ověřit, že jde zrovna o rorýse, protože, na rozdíl od jiných ptáčat, jeho mláďata, i když už jsou opeřená, vždy potřebují pomoc záchranné stanice.

Proto je užitečné pořídit a rovnou záchranářům poslat jeho fotografii. „Mnoho rorýsů skončí na zemi i v době, kdy se učí létat. I tehdy je nutné volat záchrannou stanici a konat podle jejích pokynů,“ sdělil Stýblo.

Více informací k tomu, jak pomoci konkrétním zvířatům, seznam záchranných stanic, užitečné kontakty, aplikaci a další informace, lidé najdou na webu Zvíře v nouzi.