Chovatelé je často milují. Pro přírodu ale mohou být invazivní druhy katastrofou

Dostávají se k nám různými cestami, odlišují se svými vlastnostmi, jedno ale mají společné – chybí jim přirození nepřátelé, kteří by zabraňovali jejich přemnožení.

Řeč je o nepůvodních druzích rostlin a živočichů, kteří se mnohdy stávají invazivními, tedy ohrožujícími původní biodiverzitu. Na první pohled neškodní a často roztomilí tvorové představují velké riziko pro faunu a flóru nejen České republiky, ale i celé Evropské unie (EU).

Na seznamu nechtěných

Existuje dokonce seznam invazivních nepůvodních druhů, na který se zapisují zvířata a rostliny podle definice, již stanovila Evropská unie.

Invazivní druhy zvířat:

„Podmínkou pro zápis druhu na tento seznam je jeho nepůvodnost na celém území Evropské unie, prokazatelná schopnost přežívat a šířit se v biogeografické oblasti společné alespoň dvěma členským státům EU a pravděpodobnost jeho závažného nepříznivého dopadu na biologickou rozmanitost, lidské zdraví či hospodářství,“ lze se dočíst na webu Ministerstva životního prostředí České republiky. 

Problémoví cizinci

„Druhy, které k nám byly zavlečeny, negativně ovlivňují historicky původní druhy. Například mohou přenášet i různé choroby," vysvětlil pro Deník zoolog Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Jde například o račí mor, který přenášejí severoamerické druhy raků. „Ten hubí naše původní raky, protože nejsou vůči této chorobě imunní," doplnil Roman Zajíček.

Slimáci už ničí úrodu. Jak se žravých vetřelců zbavit bez chemie

Invazivním druhům se v jednom ze svých videí věnoval i Michal Farkaš, který vystupuje na sociální síti YouTube pod přezdívkou Farky. Ten vysvětlil, že většina těchto zvířat byla do Evropy zavlečena pro komerční využití, jako například nutrie říční chovaná pro kožešinu.

„Jejich zdomácnění a neřízené množení však často provází nejen vytlačování našich druhů zvířat, ale také další škody na přírodě. Problémem je pak společný přístup jednotlivých zemí EU. Zatímco některé státy již přijaly příslušné právní předpisy a programy, jiné doposud takové plány nemají,“ přiblížil Farkaš.

Vyfotit a nahlásit

Co se týká České republiky, ta patří k těm zodpovědnějším. Jak připomíná Nadace pro ochranu zvířat, všechny invazivní druhy žijící na našem území podléhají monitoringu, zkoumání a kontrole. „To aby se preventivně zabránilo jejich přílišnému šíření. Jedním z projektů, který se shromažďováním dat a dokumentaci o výskytu druhů na našem území dlouhodobě zabývá, je projekt Najdi je,“ uvádí nadace na svém webu.

Invazivní druhy rostlin:

V rámci tohoto projektu může pomoci s ochranou přírody opravdu každý. Stačí při objevení zvířete pořídit jeho fotografii a tu spolu s místem naleziště odeslat pomocí kontaktního formuláře dostupného z webové stránky www.najdije.cz.

Zlotřilci v ČR

Plzák španělský

Pomyslnou první příčku nechtěných přistěhovalců by mohl bez pochyb obsadit plzák španělský. Ten se společně s dováženými sazenicemi a zeleninou dostal ze Švýcarska nejprve do Španělska a Rakouska, po pádu železné opony pak i k nám. Plže, kterému vyhovuje naše klima a vyskytuje se ve velkém množství, je prakticky nemožné se zbavit.

Nenáviděný je především mezi zahrádkáři, kterým ničí úrodu. V poslední době se však spekuluje o jeho využití v lékařství. Zjistilo se totiž, že látky extrahované z jeho slizu mohou pomáhat při léčbě některých druhů rakoviny. Podrobněji se nové metodě věnuje článek na webu Deníku. 

Bobrů stále přibývá. Vědci z Brna vyladili recepty na jejich maso

Nutrie říční

Nutrie se chovaly na farmách hlavně pro kožešinu. Některým se podařilo utéct a postupně se rozšířily do povodí velkých řek, jako je třeba Labe. Rozmnožují se celý rok. Mnoho lidí navíc dělá tu chybu, že je krmí. A tak přemnožení nestojí nic v cestě.

Jsou potencionálními přenášeči nakažlivých nemocí jako třeba leptospiróza, salmonelóza, brucelóza, tularémie či krysí žloutenka. Přenášet mohou také různé druhy parazitů. 

Mýval severní

Do Evropy se mývalové dostali až ze Severní Ameriky v první polovině 20. století. Nemají tu přirozené nepřátelé, jako jsou puma, gepard či rys. A tak z pár zvířat, která zejména během 2. světové války utekla v Německu z kožešinových farem do přírody, je nyní už milionová populace.

Počet mývalů se navíc dál rychle rozrůstá, jak se lze dočíst na serveru Ekolist, který se zaměřuje na aktuality týkající se životního prostředí. 

Psík mývalovitý

Živočich původem z jižní Asie se choval především kvůli kožešině. V České republice se objevil kolem roku 1960. Jeho potrava je v mnohém podobná mývalům. Protože se však daleko lépe množí, mohou jeho zvyšující se počty představovat v příštích letech značné riziko pro přírodu. Je přenašečem různých nemocí včetně prašiviny, čímž decimuje chráněné živočichy.

„Obvykle obývá noru. Jelikož je ale pracné ji vyhrabat, použije psík mývalovitý raději nějakou stávající, odkud její obyvatele jednoduše vyžene,“ uvedl redaktor Vašek Vašák v článků pro iReceptář. 

V zoo nekončí, čeká je kulka. Domácí odchyty šelem nemají šťastné konce

Ondatra pižmová

Tak jako mýval pochází i ondatra pižmová ze Severní Ameriky. Odtud si ji roku 1905 přivezl hrabě Josef František Jeroným, jak je uvedeno na webu Národního zemědělského muzea. Ondatry vypustil na svém panství v Dobříši, aby je mohl po jejich rozmnožení lovit na maso a kožešinu. Postupně se však tato zvířata stala běžnou součástí vodních biotopů, kdy při přemnožení poškozují hráze.

Norek americký

Tato lasicovitá šelma původem ze Severní Ameriky se živí raky, obojživelníky i plazy ve velkém, čímž hrozí riziko jejich vymření. Existence norků amerických v Evropě navíc zabraňuje návratu původního norka evropského. Ten byl na mnoha místech vyhuben člověkem a je ohroženým druhem, o čemž se zmiňuje i web Akční ochranářské skupiny JARO sídlící v Jaroměři. 

Karas stříbřitý

Jeho primárním bydlištěm je východní Asie od Koreje a Japonska po povodí Amuru. Vyznačuje se tím, že se může rozmnožovat i bez samce. Je velmi odolný i díky silným šupinám, které mu pomáhají přežít i značná poranění. Při přemnožení vytlačuje jiné druhy kaprovitých ryb. K účinným metodám tlumení jeho výskytu patří vysazování dravých ryb a selektivní odlov z volných vod. V rybnících je nutno pečlivě třídit násady. 

Střevlička východní

Střevlička je původem z východní Asie a do České republiky byla přivezena začátkem 80. let 20. století s plůdkem ryb z Maďarska. Díky dlouhému období rozmnožování dokáže potlačit konkurenční druhy.

V průběhu jedné sezony je střevlička východní schopná vytvořit i několik generací. Jiné ryby navíc napadá. Podrobnosti najdete na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Lidé chtějí vydry jako mazlíčky. Netuší, že by udělali obrovskou chybu

Rak signální

Rak signální je spolu s rakem pruhovaným považován za jeden z nejhorších invazivních druhů. Dostal se k nám ze Severní Ameriky přes obchodníky v 80 letech 20. století. Je tolerantní vůči slané vodě a lépe snáší znečištění než náš rak říční. Je přenašečem račího moru, vůči kterému je sám imunní.

Želva nádherná

Oblíbené terarijní zvířátko pochází z Jižní Ameriky. Do volné přírody, kam se pravděpodobně dostala jako uprchlý domácí mazlíček, ale rozhodně nepatří. V českých vodách se bohužel zabydluje stále více a vytlačuje původní, velmi vzácnou a chráněnou želvu bahenní.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová